Vítězové jeli na Orlík

Ve čtvrtek 20. června v sedm ráno nastoupilo 39 nejlepších řešitelů soutěže „Putování po českých elektrárnách 2013" do autobusu a vydalo se směrem k přehradě Orlík. Meteorologové hlásili nejteplejší den a teploty se měly vyšplhat přes tropickou pětatřicítku.

Po klidné cestě v zatím nerozpáleném autobusu se nám podařilo před jedenáctou dorazit do přístaviště u zámku Orlík, kde na nás čekala „naše" loď Rožmberk s posádkou připravená být nám po celý náš výlet k dispozici. Výletní parník nás nejprve zavezl pod známý Žďákovský most pojmenovaný po zatopené obci Žďákov u Chrástu. Svou konstrukcí se most řadí mezi největší ocelové jednoobloukové mosty na světě. Potom jsme propluli kolem nádherného zámku Orlík tyčícího se přímo nad přehradou. Během naší hodinové plavby směrem k hrázi bylo vidět, jak nedávná povodeň znečistila vodu v přehradě, v níž je proto nyní vyhlášen zákaz koupání.

Ve Vodní elektrárně Orlík nás již očekával náš průvodce, odborník na slovo vzatý, protože celý svůj život v této elektrárně pracoval, a proto ji zná doslova jako své boty. Provedl nás celým provozem elektrárny, kde jsou instalovány čtyři Kaplanovy turbíny s celkovým výkonem 364 MW. Měli jsme možnost porovnat konstrukci akumulační elektrárny s naší blízkou přečerpávací elektrárnou Dalešice a jejími čtyřmi reverzními Francisovými turbínami. Podařilo se nám být u turbosoustrojí, kde se právě vyráběla elektrická energie. Nakonec jsme prošli i vnitřními prostorami hráze, která je svou výškou 91,5 m nejvyšší betonovou hrází v České republice. Mezi mnoha dalšími informacemi bylo zajímavé vidět, do jaké výšky vystoupala v prostorách strojovny voda při povodních v roce 2002, kdy musela být elektrárna zatopena, aby zpomalila povodňovou vlnu, a tím umožnila městům se na ni připravit.

Obohaceni mnoha novými vědomostmi a zážitky jsme došli zpět na loď, kde jsme se při zpáteční jízdě na tropickém slunci pořádně prohřáli a rozloučili se s malebnou a romantickou Orlickou přehradou. Procházkou po zámeckém parku se naše exkurze definitivně uzavřela a před námi byla už jen cesta domů. Do Třebíče jsme dorazili téměř v sedm hodin večer vyčerpaní, ale spokojení s příjemně stráveným dnem na místech pro většinu z nás dosud nenavštívených.

Více fotografií >>>zde<<<.

Autorka: Mgr. Jindřiška Špačková