Deváťáci byli v Terezíně
3. června vyrazili deváťáci do Terezína. Po čtyřech hodinách jízdy autobusem se před nimi konečně objevilo červené zdivo barokní pevnosti Terezín. Cílem exkurze ovšem nebylo poznávání barokního pevnostního stavitelství, výprava se do Terezína vydala na seminář věnovaný historii této nechvalně proslavené stavby za druhé světové války.
Seminář byl zahájen krátkou besedou v Muzeu ghetta, která byla zakončena zhlédnutím dokumentárního filmu. V něm byly použity ukázky z propagandistického snímku, který měl sloužit jako alibi, kterým chtěli nacisté hlásat do světa, že se lidem v Terezíně daří dobře. Ve skutečnosti v Hlavní pevnosti za války zemřel každý čtvrtý vězeň.
Dalším bodem programu byla prohlídka expozic bývalého ghetta. V Muzeu ghetta, které sloužilo za protektorátu jako chlapecký domov, se žáci seznámili se životem židovských dětí v Terezíně. Děti zde byly tajně vzdělávány svými vychovateli. Vydávaly také různé časopisy. Bohužel po nějaké době byla valná většina dětí poslána do vyhlazovacích táborů, kde takřka neměly šanci přežít.
Dále si účastníci exkurze prohlédli modlitebnu a vlečku. V opevnění se nachází márnice, v které byly k vidění rakve z neohoblovaných prken, a vůz, jímž se sváželi mrtví, ale který sloužil i na rozvážku chleba. V kolumbáriu byly vystaveny kopie papírových uren.
Až za Terezínem nacisté nechali židovskými vězni vystavět krematorium, které sloužilo ještě tři měsíce po válce k pálení obětí skrvnitého tyfu, jehož epidemie vypukla v Terezíně na konci války. V krematoriu se dodnes nachází celkem čtyři pece a v postranní místnosti pitevna.
Z krematoria zamířili žáci do Magdeburských kasáren, kde si měli možnost prohlédnout, jak vypadalo ubytování lidí v Terezíně za války. V místnosti, kde žilo několik desítek vězeňkyň, se nacházely tříposchoďové palandy a kufry. Lidé zde neměli vůbec žádné soukromí, obtěžoval je zde příšerný zápach a hmyz.
Tímto byla zakončena prohlídka Hlavní pevnosti, která sloužila jako koncentrační tábor pro Židy. Pak autobus žáky převezl do Malé pevnosti, kde jejich kroky vedly do policejní věznice gestapa. K vidění tam byly hromadné cely, samotky, sprchy, kotel na dezinfekci oděvů, ale i několik popravišť, která na území pevnosti byla zřízena.
Po šesti hodinách strávených v Terezíně, kdy se žáci seznamovali s otřesnými osudy lidí, kteří zde byli za druhé světové války vězněni, bylo příjemné si uvědomit, že mohou svobodně vyrazit směrem k domovu.
Tato akce byla spolufinancována z grantového programu Prevence kriminality a drogové problematiky z Grantového systému Zdravého města Třebíč 2015.
Autorka: Mgr. Markéta Švecová